Jdi na obsah Jdi na menu
 


Další zajímavá videa:

Van Persie - technika:


 

Ostatní:

http://www.easternsoccer.com/media.html

 

TRÉNINK MALÉHO CRISTIANA RONALDA:


 

 

TRÉNINK  MALÉHO MESSIHO :


 

ZAJÍMAVÉ  VIDEO PRO RODIČE:

http://tv.fotbal.cz/407-sleduj-video

 


 

Tango 12 děsí brankáře, nový míč pro EURO bude jejich noční můrou

Všechno je nachystáno, teď už jen zbývá kopnout do balonu. Fotbalové EURO 2012 zná od minulého pátku složení všech čtyř skupin a kompletní program zápasů. Během losovacího aktu v Kyjevě byl také oficiálně představen nový míč pro šampionát v Polsku a na Ukrajině, Tango 12 od firmy Adidas. Potvrzuje trend posledních let – měl by vyhovovat střelcům a brankáře znovu postaví do ještě těžší role.

5. 12. 2011 12:58 PRAHA

Nejen útočný styl, ale také výrobci pomáhají k tomu, aby ve fotbale padalo stále víc a víc gólů. Vyvíjejí míče tak, aby vyhovovaly především útočníkům.

„Už jsem si na to zvykl, vývoj je prostě takový. Když rána střelci dobře sedne, pro brankáře je s ohledem na vlastnosti nejnovějších míčů stále těžší zabránit gólům,“ často opakuje Petr Čech, gólman české reprezentace, která se ve skupině A střetne s Ruskem, Řeckem a pořádajícím Polskem.

Brankář Chelsea byl tentokrát s kolegou Neuerem či hvězdným útočníkem Villou přizván k testování balonu pro šampionát. Dopadlo to však jako vždycky. Podle prvních ohlasů bude Tango 12 ještě rychlejší a pro střelce lépe ovladatelné, než předešlé modely Jabulani, Europass a Teamgeist.

„Nevydržel jsem a hned si vzal míč na hřiště, abych ho vyzkoušel. Když rána sedne, bude těžko chytatelná. Pro gólmany to bude černá můra,“ potvrdil Pavel Kuka, který Tango 12 v pátek pokřtil spolu s dalším internacionálem Janem Bergrem a současným reprezentantem Tomášem Necidem.

Fotbalisté (zleva) Jan Berger, Pavel Kuka a Tomáš Necid představili v Praze Tango 12, nový míč pro fotbalové mistrovsvtí Evropy 2012.

Fotbalisté (zleva) Jan Berger, Pavel Kuka a Tomáš Necid představili v Praze Tango 12, nový míč pro fotbalové mistrovsvtí Evropy 2012.foto: ČTK/Stanislav Zbyněk

Potvůrka s matným povrchem

„Naše firma připravila míč již pro jedenácté mistrovství Evropy, nový typ má počtvrté v historii označení Tango. Má úplně nový povrch, ne hladký, ale matný,“ poukázal David Horák, manažer českého zastoupení Adidasu.

„Pro mě je to velká vzpomínka. Hrál jsem na mistrovství Evropy 1980, kde se Tango objevilo poprvé, takže jsem patřil k jeho průkopníkům. Taky jsem si doma s novým míčem zakopal. Mnohem víc létá, je znát, že jsme o nějakých třicet let dál,“ usmál se Berger.

Také pro Kuku je označení Tango specifické. „Byl to balon, jímž jsem v roce 1988 docílil své první ligové branky... Jedno Tango jsme měli na trénink jako žáci a byl to pro nás obrovský zážitek,“ vzpomínal.

„Nové Tango bylo prvním míčem, do něhož jsem po letní operaci kolena kopl. Mohu jen potvrdit, že brankáři to s ním budou mít hodně těžké. Už se těším, že se rychle uzdravím a budu s ním na šampionátu dávat góly,“ líčil Necid.

Tomáš Necid otvírá skóre v zápase s Polskem

Tomáš Necid otvírá skóre posledního zápasu s Polskem.foto: Právo/Michaela Říhová

Se Šmicrem nemohl los dopadnout špatně

Čeští kmotři nového míče si pochopitelně libovali, jak los pro českou reprezentaci dopadl. „Pro mě je to jasné. Kdyby se z celé Evropy losoval jediný tým, který bez boje postoupí přímo, a seděl u toho Šmíca, tak to budeme tutově my!“ smál se Kuka s poukazem na to, že manažer národního týmu Vladimír Šmicer v roli štístka znovu nezklamal.

„Naší mentalitě sice více vyhovuje být tím čtvrtým vzadu, jako jsme třeba byli na šampionátu v Anglii 1996. Pořád je ovšem lepší vyfasovat příjemnou skupinu s Polskem, Ruskem a Řeckem, než muset hrát se Španělskem či Německem,“ má Kuka jasno.

Necida pak los přímo nadchl. Je hráčem ruského CSKA Moskva a Polsku dal gól v posledním vzájemném utkání. „Postoupíme! A kdo s námi jako druhý, to už je jedno,“ ujišťoval okamžitě po losu.

 

 

Strečink před cvičením neprospívá,

ale škodí, tvrdí vědci

 

Před každým cvičením je dobré zahřát a uvolnit svaly, ovšem mezi toto rozcvičování rozhodně nepatří strečink. Podle vědců se při protahování statickým strečinkem svaly namáhají a zužují, jako když se napne prudce guma. A to může neprohřáté a nepřipravené svaly poškodit. Strečink by tedy lidé měli provádět zcela nezávisle na cvičení.

Předklánění se, dotýkání palců u nohou, protahování pomocí úklonů a další metody strečinku před cvičením podle posledních experimentálních studií svalovině škodí. Místo uvolnění dochází k přepětí svalu.

„Když provádí sportovec strečink před cvičením, tělo si řekne, že je riskantní být přepnutý. Kompenzuje to proto kontrakcí a zvýšenou tenzí. To znamená, že po strečinku není tělo schopno pohybovat se tak rychle či volně a je navíc mnohem náchylnější ke zranění,“ vysvětluje Kieran O´Sullivan z University of Limerick v Irsku poslední klinické objevy.

Zvyšuje pružnost těla

Podle něj je strečink důležitý a lidé by ho i tak měli vykonávat, protože zvyšuje pružnost těla. Ale má jednu podmínku, neměli by se mu věnovat nikdy před cvičením a jinou fyzickou aktivitou včetně posilování. Raději by ho měli nechat na konec dne.

Svaly by se měly před cvičením uvolnit a prohřát poklepáváním, třepáním a lehkými cviky. Experti z celého světa si uvědomují, že desítky let zažitý strečink před cvičením z hlavy učitelů tělocviku, trenérů a profesionálních i amatérských sportovců dostanou velmi obtížně. Jedno je ale jisté, klinické testy prokázaly, že statický strečink před závodem a cvičením svalům více škodí než prospívá

 

Zajímavosti

Renesance tréninku mládeže

 

Začátkem června se konal v Praze seminář jehož mottem bylo:"Kdo z odborníků si myslí, že se sportem mládeže je v České republice vše v pořádku, tak by měl svoji pozici opustit a věnovat se jiné činnosti." V dnešním článku si můžete přečíst myšlenky jednoho z přednášejících, který se rovněž zasloužil o uskutečnění této jedinečné akce, je jím Dr. Luděk Bukač.   

 

Celý příspěvek si rozdělíme do 3 částí, první vám předkládáme právě teď.

 

Trénink jako příprava na sportovní i životní dráhu.

Dekontextová 1 teorie a dekontextová praxe

Racionálně vysvětlit a vymezit funkční vizi tréninku ve sportovních hrách není jednoduché. Český formální výklad sportovního tréninku byl již od prvopočátku až dodnes vždy koncipován strukturalisticky, schématicky a deklarativně. Zejména, od reality odtržené, třídění pohybových schopností je pro trenéry zavádějící. Přesvědčivost české teorie též oslabuje řada v praxi nepotvrzených informací. Některá tvrzení jsou proto obtížně použitelná. Nový pohled na trénink není pouhým odmítnutím starého, ale současně i jeho uchováním na vyšší a konkrétnější úrovni poznání. Podnětem k recenzi tohoto retrostavu je trend zaostávání. Zdokonalování techniky a kondice dospívajících i dospělých hráčů ustrnulo. V porovnání se světovou konkurencí pohybový projev českých hráčů v rychlostním a silovém herním a technickém kontextu stagnuje. Výkonnostní výpadky jsou ve sportu normální. Sestupný trend hokeje mládeže je pro odborníky alarmující. V tréninku technické a kondiční nedostatečnosti koučové tápou. Nevhodným, leč častým příkladem pro trénink mládeže, je trénink vrcholových týmů dospělých. Trenéři profesionálních družstev odpovědnost za kondici přenášejí na specialisty. Zpravidla se jedná o bývalé lehké atlety, kondiční cvičitele a instruktory fitness. Ti bez hlubšího porozumění specifičnosti a celistvosti herního výkonu uplatňují metody, které na první pohled nebo pro laiky působí atraktivně a zdánlivě i progresivně. Avšak ve skutečnosti se jedná o překonanou metodiku. Faktickým výsledkem práce těchto specialistů je proto pouze větší či menší obecný příspěvek síly, rychlosti, vytrvalosti, atd. do od herního výkonu izolovaného fyzického fondu jedinců. Vliv tohoto tréninku je na vzestup herní výkonnosti neurčitý. Je zarážející, že koučové se ke spojitosti tréninku kondice, lokomoce, techniky a herní výkonnosti téměř nevyjadřují. Jejich pasivita k tomuto problému potlačuje neodkladně potřebnou a široce otevřenou diskuzi trenérů. Překážkou je i postoj některých, dnes již renomovaných kondičních expertů. Řada z nich vlastnící progresivní know-how svoji práci nesmyslně utajují. Ve srovnání s mezinárodní konkurencí lze bez rozpaků konstatovat zaostalost českého tréninku mládeže. Tak jak na jedné straně české týmové sporty oplývají experty na analýzu děje utkání a herního výkonu tak na straně druhé citelně postrádají trenéry developery.

 

1) Význam výrazu kontext vyjadřuje soubor souvislostí a provázaností veškerých faktorů probíhajících skrze strukturu herního výkonu zároveň. Dekontextace oproti tomu znamená odcizení od herní a tréninkové specifické celistvosti.
 

Typy znalostí o tréninku a herním výkonu

Soulad herního a tělesného vývoje vyvolává postupné fyzické a herní zrání. Systém tréninku mládeže se řídí znalostmi, které dlouhodobému, krátkodobému a aktuálnímu tréninku dávají kontinuitní, racionální a variabilní smysl. Veškeré tréninkové a soutěžní aktivity v sobě nesou postupné propracovávání a poznávání herní celistvosti2. Vykonávání trenérské činnosti v sobě zahrnuje následující znalosti, dovednosti a schopnosti. Znalost chápeme jako vědomost, schopnost a i dovednost.


Kontextová znalost herního výkonu a tréninku je nejcennějším typem trenérských znalostí. Vědět proč a v jakých souvislostech co trénovat vyžaduje herní vidění a cit pro pochopení herních principů. Centrálním zdrojem této znalosti je praxe. Pochopení funkce celistvosti herního výkonu je bez praktických zkušeností velmi obtížné. K dosažení tohoto cíle a možnosti domyšlení důsledků tréninku je třeba poznat kde, kdy, proč, jak a co za jakých okolností a podmínek v přípravě a utkání funguje. Učebnicí kontextových znalostí je hráčská a trenérská zkušenost. Pro ověřování a korigování kontextových poznatků jsou neobyčejně produktivní nikdy nekončící debaty mezi trenéry. Výrazem kontextových znalostí je nápaditost a originalita trenérské práce.


Procedurální znalost se týká dovednosti ve využívání tréninkových metod a postupů při vedení tréninku a řízení utkání. Tréninkové metody vyžadují neustálé ověřování a korigování působnosti zvolených postupů. Teoretické procedurální instrukce postrádají informace za jakých podmínek a okolností je využití této znalosti vhodné. Rozličné tréninkové programy lze kopírovat či napodobovat. Chybí li kontextové znalosti toto "opisování" nepřináší žádný účinek. U mnoha trenérů procedurální znalost často přechází na stereotypní rutinu.


Deklarativní znalost čerpá ze zdrojů snažících se relativně přesně učleňovat, vysvětlovat a popisovat strukturu herního výkonu a tréninku. Teoretický strukturalizmus přestože uznává celek herního výkonu a vztahy výkonových faktorů a složek tréninku, nicméně jako východisko je pro trénink omezeně produktivní. Schematizace představ o herním výkonu a tréninku je sice graficky názorná, leč výsledkem praxe je fixace obecnosti a odtrženosti od efektu tréninku na herní realitu. Trenéři s touto znalostí často pracují aniž rozumí jejímu obsahu a aniž by uměli této vědomosti ve vhodném kontextu využívat. Je třeba otevřeně zdůraznit, že bez kontextové znalosti je deklarativní znalost prakticky k ničemu.


Z uvedeného je zřejmé, že kontextové znalosti jsou pro trenérskou práci rozhodující. Za nosné pilíře kontextové znalosti považujeme pochopení celistvosti herního výkonu, specifičnosti tréninku a problému přenosu tréninku do herního výkonu.

 

2) Význam výrazu celistvost vyjadřuje vnitřní i vnější herně výkonovou jednotu, odlišnost i provázanost a splývání všech výkonových složek. Herní výkon se neskládá ze součtu techniky dovedností, kondice a psychiky nýbrž ve své celistvosti je dovedností kondicí i psychikou vším zároveň. 

1. Kontext celistvosti herního výkonu

Herní výkon je možné považovat za zvláštní případ skladebnosti fyzických, intelektových a psychických kvalit. Výkonovým rysem jsou dovednosti, specifický pohyb po hřišti, intelekt a psychika. Celistvost těchto kvantitativně nevyjádřitelných kvalit ztělesňuje herní výkon. Herní činnost se zcela jistě dá rozložit, ale při takovém rozložení vždy něco podstatného zmizí. To něco je celkovost herního výkonu. Na principu komplexní, dovednostní, percepční, kondiční a intelektové celistvosti musí být založen jak analytický, tak i syntetický pohled na trénink. Praktickým příkladem tréninku herní celistvosti je spontánní hra basketbalu na ulici (USA), fotbal mládeže na písečných plážích (Brazílie), hokej dětí na přírodním ledě (Kanada). Další ukázkou je prosazování učení hokeje hokejem, fotbalu fotbalem a basketbalu basketbalem. Vzorem analytického tréninku herní celistvosti je rozkládání děje utkání na situace trénované na zmenšeném prostoru, například 1-1, 2-2, 3-3, atd. Následným příkladem je trénink techniky na malém prostoru. Opakované spojování vzorových návyků při překonávání imaginárního soupeře aktivuje techniku i intelekt3 současně. Volnost rozhodování, změny rozhodnutí, odložená rozhodnutí spojená s obtížnou technikou a kondiční náročností jsou produkty dovednostní, intelektové a kondiční herní celistvosti. Prostředky na trénink herního čtení tvoří cvičení na podněty kontrolované zrakem.


Racionálním kondičním tréninkem aktivujícím spektrální energetické zabezpečování pohybu jsou zátěže na rozdílnou rytmicitu a dynamičnost segmentálních pohybů. Typická jsou odrazová plyometrická cvičení spojená se změnou směru a percepční aktivitou. Dále se jedná o cviky na dynamiku prvního kroku, akceleraci, deceleraci a změny směrů spojené s volným rozhodováním a čtením příkazových signálů. Vše co podstatu herní celistvosti míjí, je pro herní zdokonalování nepatřičnou zátěží. Naopak vše, co je herně specifické v sobě zahrnuje menší či větší podíl percepčního, dovednostního, intelektového a kondičního splývání. Takto pojatá celistvost vymezuje prostor i pro relativně samostatné tréninkové aktivity. Herní trénink, herní cvičení, herní činnosti, herní pohyb, herní čtení, herní intelekt, herní technika, herní zatěžování a herní kondice, to vše jsou kontextové prostředky posilující herní výkonovou integritu. Ideální možností tréninku herní celistvosti jsou cvičení, ve kterých veškeré vnitřní a vnější pohybové děje charakterizují herní celistvost, více či méně komplexně a zároveň. Druhou možností, sice relativně méně účinnou, je řazení po sobě jdoucích dílčích obsahů herní celistvosti za sebou v jednom tréninku či tréninkovém dnu. Kondiční trénink by měl vždy předcházet tréninku techniky a hernímu tréninku.

3) Intelekt považujeme za schopnost vidět, chápat a využívat veškeré herní informace v souvislostech. Intelekt se projevuje v herním myšlení a při rozhodování v akci.
 

2. Kontext specifičnosti tréninku

Představa přenosu obecných tréninkových efektů do herního výkonu v praxi selhává. V holistickém pohledu herní celistvosti žádná tréninková a herní komponenta neexistuje sama o sobě, je součástí celku. Herní činnost je pohybově i psychicky integrovanou dovedností. Propojení individuálních, skupinových a týmových činnostních relací umožňuje splývání dovednostních, kondičních, intelektových a psychických nositelů herního výkonu. Identifikační charakteristice těchto relací se připisuje přívlastek herní. Herní činnost může být zahájena, zakončena, přeměněna či obnovena vlastním vědomým i nevědomým příkazem. Kognitivní složkou herní činnosti je rozhodování s reaktivní volbou z více možností. Situačně se příznačně zvýrazňuje specifická herní dovednost. Každá herní činnost v sobě skrývá vnitřní odezvy organismu. Konkrétně se jedná o relační uspořádávání čtení hry, myšlení, rozhodování, techniky dovedností a kondice. Předpokladem účinnosti tréninku je zřetel na herní specifitu. Herní výkon v žádném případě není prostým součtem pohybových, dovednostních, kondičních, intelektových a psychických strukturálních složek. Herní výkon proto ani nelze odvodit z testů měřících motorické, kondiční a psychické složky zvlášť. Z každé stránky tohoto textu je zřejmé, že herní výkon je celkem specificky herních profilací. Výběr specifických prostředků a vědomá manipulace s intenzitou zatížení a opakováním vede ke specifické adaptaci. Uvnitř těla hráče se neustále něco specificky hýbe. Znovu opakujeme, že specifičnost vnějšího, tj. motorického chodu herní činnosti vytváří specifitu vnitřního chodu organismu. Tyto relace nabývají na významu v tréninku. Herní praxe a trénink vyvolávají ustavičný kolotoč s pohybem nerozlučně spjatých vnitřních reakcí. Zpětnovazební efekt těchto reakcí stanoví podmínky pro herní výkonnost. Hodnotu tréninku určuje míra specifičnosti. Problémem herního tréninku jsou potíže s kontextovým zapojením intelektu. Schopnost chápat herní informace v souvislostech udílí herní činnosti pilotní výkonný potenciál. Specifita energetického zabezpečování přisuzuje dílčímu pohybu, dovednostem a herním komplexům kondiční kvality. Energetické spektrum kryje veškeré pohyby naskrz složitou herní činností. Kondiční nápor vyvolává lokomoce, resp. rychlé přemisťování z místa na místo jiné. Lokální profilaci energetického spektra určuje intenzita a rozmanitost dovednostních a segmentálních úkonů. Slučování těchto dvou nestejných dějů a úkonů zaopatřují tréninkové postupy, výběr tréninkových prostředků a metody zatěžování. Často se opakující, a na sebe složitě navazující dovednostní variace, lze označit jako pohybové vzory nebo návyky. Působnost lokálního energetického spektra dílčí části složitého pohybu potřebně dynamizuje. Vysoká četnost opakování navíc složitosti herních komplexů výkonově stabilizuje. Jedná se o trénink techniky a na dynamice dílčích pohybů patřičně participující kondiční trénink.

3. Kontext přenosu tréninku do herního výkonu

Stěžejní výkonovou složkou dovedností je technika. Techniku chápeme jako relativně mechanicky korektní a identické opakování herně účinného i pohledného ovládání herních dovedností. Trénink techniky obsahuje jak individuální, tak i skupinové, a týmové dovednosti. Základní herní způsobilostí je technika individuálních dovedností. Techniku v tomto textu proto analyzujeme jako techniku individuálních dovedností. Technické mistrovství pospolu se sílou a vytrvalostí výkonného svalstva utváří koordinace, rytmicita a dynamičnost segmentální pohybové různorodosti. Síla a svalová vytrvalost přiděluje technice punc kondice. Význam proměnlivosti herní činnosti hráč poznává rozumem a vnímáním. Jinak řečeno, myšlením a čtením hry. Jestliže herní skutečnost je v každém okamžiku utkání jiná je třeba položit otázku platnosti tréninku techniky. Praxe potvrzuje, že proměnlivost reality utkání je v tréninku téměř neuchvatitelná. Uplatnění techniky v herním výkonu významně ovlivňuje dovednostní, percepční, intelektová a kondiční homogenita tréninkových prostředků. Konflikt obsahu tréninku a herní skutečnosti řeší míra přiblížení vnějších výkonových okolností v utkání. Souběh tréninkového obsahu s prostředím utkáním charakterizuje přívlastek herní. Tato paralela určuje rozsah možností transferu tréninku do herního výkonu. Předpokladem úspěšného přenosu tréninku do utkání je naučit hráče správně trénovat (učení učit se). Jde o rozvoj samostatného řešení tréninkových úkolů. Herní samostatnost výkonově ztělesňuje intelektová flexibilita. V aktuální herní akci řízení herní činnosti přebírá intelekt3. Funkce intelektu v herním výkonu je vždy pozorovatelná. Herní intelekt považujeme za vlohu, kontextové herní znalosti a souhrn zkušeností. Intelekt filtruje herní čtení, aktivuje a mění i rozhodování. Změny rozhodování zrychluje představivost a předvídání. Rozhodování v akci respektive koncová dovednost je vždy alternativně otevřená. Identitu splynutí techniky odhaluje až výkon v utkání. Relevantním hodnocením techniky je vysoké herní tempo a časový i prostorový tlak vytvářený soupeřem. V každém tréninku techniky je pokaždé více či méně obsaženo učení. Metodika přenosu tréninku techniky do herního výkonu je gordickým uzlem trenérské práce (trenér developer). Proměnlivost obsahu a prostředků tréninku se řídí principy osvojování, drilování, nácviku a herního tréninku.

Trénink techniky
Osvojování techniky je motorickou, intelektovou i kondiční záležitostí. Formální učení techniky individuálních dovedností se herního čtení dotýká pouze okrajově (vnímání vlastního pohybu). Herní intelekt a kondici učení obvykle zanedbává. Účinnost učení ovlivňují vyučovací schopnosti trenérů. Ne každý trenér je dobrým učitelem techniky. Předpokladem pro mistrné vyučování je umění herní pohyb číst, analyzovat a korigovat jako detail i celek. Toto umění je mistrovstvím těch nejlepších. Efekt učení podněcuje verbální instrukce a názorná ukázka předváděná trenérem. Příkladná ukázka je součástí komunikace mezi trenérem a hráčem. Demonstrace, která hráče zaujme, rozvíjí představivost, zvyšuje pozornost, zájem a koncentraci trénujících. Trenérem atraktivně provedená ukázka jeho autoritu jednoznačně zvyšuje. Účinek verbální interakce určuje verze jazyka a hodnota slovního doprovodu trenéra. Přenos učení do výkonu bez propojení s osvojováním, drilováním, nácvikem, herním tréninkem a herní praxí neexistuje. Adaptivní dopad učení je zanedbatelný. Jsou děti a hráči, jejichž pohybové nadání jim umožňuje okamžitý učební pick-up pohybu. Jsou hráči motoricky i chápáním zpomaleni. Učení a osvojování složitého herního pohybu jim dělá velké potíže. Osvojování techniky je formou mechanického opakování vedoucího k zvnitřnění pohybu. Hlavním rysem osvojování je vysoký počet opakování, náročná intenzita a kvalita každého pokusu. Osvojování si lze představit jako vytyčování, zpevňování a posilování vnějších vzorových pohybových struktur, a s pohybem splývajících vnitřních neuromotorických a energetických tras. Drilováním zdokonalovaná technika vede ke zpevňování dovednostních dílčích i složitých návyků. Drilování dovedností směřuje k automatizaci herních úkonů. Vysoké počty opakování a vysoká intenzita zatěžování aktivuje motorické i kondiční adaptivní přeměny zároveň. Každá návyková činnost snižuje projev únavy. Vnímání vlastního pohybu není úplně uvědomovaným procesem. Každá automatizace herních úkonů je proto produktem herně nezatížené hlavy. Přenos výsledku osvojování a techniky do herního výkonu často trenérům i hráčům přináší zklamání. Tak jako učení je závislé na nadání a vyučovacích schopnostech trenéra, osvojování navíc vyžaduje vůli a tréninkovou píli. Nácvik jako součást herního tréninku se obvykle týká procvičování součinností a skupinových dovedností. Takto chápaná funkce nácviku se uplatňuje až někdy okolo věku 15 let. V tomto období se trénink začíná maximalizovat. Náročnost nácviku charakterizují hraniční anaerobní zátěže (intenzita, délka trvání a počty opakování). Cílem nácviku je dokonalé zvládnutí individuální techniky v rámci skupinových dovedností. Předpokladem pro úspěšný transfer individuální techniky do skupinové i týmové spolupráce, a reality utkání, je aplikace herního tréninku. Herní trénink je prostředkem procvičujícím individuální herní samostatnost a skupinovou spolupráci. Prostředky herního tréninku nastavují menší či větší přiblížení veškerých okolností utvářejících prostředí utkání.


Realizace techniky v utkání
Míru přenosu tréninku techniky do herního výkonu herně aktivuje až percepci nedostupný intelekt. Teprve cvičení, ve kterých dochází ke splynutí pohybu, vnímání očima, tj. hernímu čtení, intelektu (myšlení, rozhodování, změny rozhodnutí a veškeré herně kognitivní procesy) a kondice, tj. k uvědomování respektive porozumění a chápání toho, proč, co, kde a jak herně funguje, přisuzuje technice realizační hodnoty. Prostředky maximalizovaného nácviku často plní funkci "výcvikového trenažéru." Kritická řešení, která jednotlivá cvičení nabízejí musí aktivovat alternativní rozhodování a situační předvídání. Na připomínky trenéra hráč často reaguje, že rozumí a ví jak. Bezprostředně v akci, ačkoliv ví jak, ovšem neví jak a chybuje. Chybuje proto, že si neuvědomuje, že ví. Uvědomování je procesem vnitřního zpracovávání a neustálého přepracovávání veškerých vizuálních a kognitivních informací a vědomostí. Uvědomování a rozhodování herní činnost řídí, techniku přizpůsobuje, mění a aktivuje. Je třeba poznamenat, že bleskové dovednostní odpovědi mohou být i neuvědomovanou reakcí. Pramenem těchto reakcí je zkušenost, přecházející z psychicky náročné herní praxe. Šíři informací zprostředkovává herní čtení a cílená pozornost. Pozornost ovlivňuje celkový herní přehled, situační přehled a pohotovost akutního postřehu. Filtrace významnosti informací podněcuje herní myšlení. Tento přímo nepociťovaný způsob subjektivního vnímání, uvědomování a následného rozhodování, procvičuje specifický trénink techniky, herní trénink a psychicky náročná herní praxe. Paměťový zápis takto získaných zkušeností dělá techniku nejen produktivní, ale i tvořivou. Uvědomování a rozhodování objasňuje splynutí techniky s taktikou.


Stabilizace techniky v konfrontaci režimu utkání - herní zkušenosti
Herní zkušenosti přicházejí nejenom z náročného, ale i z relativně snadného soutěžního prostředí. Psychicky herně náročné prostředí prohlubuje paměťový zápis kritických řešení. Naproti tomu psychicky méně obtížné herní prostředí nabízí vysokou četnost dokonaných úkonů. Dokončovaná opakování, herní návyky, žádoucně zpevňují. Základní podmínkou zkušenosti je plnohodnotná seberealizace v utkání. Důležitým zdrojem přítomnosti uvědomování je návyk na samostatné rozhodování. Veškeré herní prožitky probíhají uvnitř hráče. Vnímání, uvědomování a zkušenost je proto vždy subjektivní záležitostí. Cenné zkušenosti jsou ty, které se trvale uchovávají v paměti. Teprve až potom, když zkušenosti jsou v paměti trvale usazené, tak při rozhodování v akci se mohou stát aktivním prvkem řešení.
 

 

Poznámka: Článek byl zpracován na podkladech patnáctileté hráčské, čtyřicetileté trenérské a dvacetileté pedagogické vrcholné profesní hokejové praxe a zkušenosti autora.
PhDr. Luděk Bukač bukacludek@seznam.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript